Od založení firmy

Od roku 1949 jsou historie jedné rodiny a jednoho města nerozlučně spojeny:
hraběcí rodina Caballini ze Sassoferata převzala Dersut Caffè z Conegliana (okres Treviso), malou pražírnu kávy, která byla vytvořená pouze před dvěma roky.

V letech krátce po druhé světové válce byla káva luxusem, který si mohlo dovolit pouze málo lidí. To ovšem nezastavilo rodinu Caballini, která díky svému obchodnímu duchu, pro který byla kvalita výrobků na prvním místě, firmu rok po roce stále více rozšiřovala.

Benátsko, Trentino Alto Adige a Furlánsko se v tomto období staly
styčnými body pro italské firmy zabývajícími se kávou: v roce 1954 byla založena
Seskupení pražíren kávy oblasti Triveneto, jejíž je Dersut zakládajícím členem,
která je dodnes aktivní a v roce 2015 se rozšířila do celé Itálie.

Dersut
Museo del caffè Dersut
Caffè Dersut

FIRMA V NOVÉM TISÍCILETÍ

Poslední dvě desetiletí jsou lety inovace.
V roce 2002 byla otevřena první Bottega del Caffè Dersut a v následujících letech vznikly po jejím vzoru další typologie firemních kaváren: Italiana Caffè a Giornale&Caffè.
V roce 2012 pak byla na trh poprvé uvedena káva Caffè Light, odparafinovaná stravitelná káva, která se stala klenotem firmy.
Dívat se do budoucnosti neznamená zapomenout na minulost: v roce 2010 bylo otevřeno Muzeum
kávy v Coneglianu, které se věnuje historii firmy, oboru a města.

RODINA GIANFRÉ

Byla to Elisabetta Gianfré, manželka hraběte Vincenza Caballiniho ze Sassoferrata, kdo chtěl převzít firmu Dersut Caffè z Conegliana Veneta a přeměnit ji ve společnost, která bude mít v budoucnosti úspěch.
Zájem o tento obor je rysem rodiny: otec Luigi obchodoval se surovou kávou v Terstu, zatímco
bratr Armando byl ve stejném městě majitelem Excelsior Industria Caffè Torrefatto.
Tyto dvě firmy, které jsou obě do dnešní doby rodinnými společnostmi, spolu během let plodně spolupracovaly
a staly se styčným bodem pražíren v oblasti Triveneto.

Dersut
Dersut

RODINA CABALLINI
ZE SASSOFERRATA

Vincenzo Caballini ze Sassoferata, mladý muž s prestižní funkcí ve společnosti Fiat v Terstu, se v roce 1949 přestěhoval do Conegliana s manželkou Elisabettou, aby si splnili sen řídit pražírnu.
Díky jemu dosáhla firma Dersut prvních úspěchů na trhu, takže mu byl pro jeho projevené průmyslové schopnosti
v roce 1960 udělen titul Rytíře Italské republiky za zásluhy. V sedmdesátých letech
vstoupil do firmy i syn Giorgio, který je současným jednatelem, a po něm v devadesátých letech i Lara,
vnučka zakladatele, která mu pomáhá s řízením firmy. I doktorka Giulia, mladší dcera hraběte Giorgia, se připravuje na vstup do firmy. Historie firmy Dersut je historií tří rodinných generací a bude pokračovat i v příštích desetiletích.